123



Stránky připravuje:

Ing. Jaromír Lukášek, CSc.
lukasek@welding.cz

Aktualizováno: 10/05/2007

99_2-15   Technika pájení

Již několik let pozorovaný zřetelný vývojový trend v tvrdém a vysokoteplotním pájení zvláštních, vysokovýkonných a spojovacích materiálů a v modifikaci již známých pájecích procesů pokračoval i v r.1999. Tím se podařilo rozšířit rozsah vývoje při udržení charakteristických předností procesu a zvýšit spolehlivost použití pájených dílců.

Větší počet prací se zabývá spojováním oxidických a neoxidických keramik mezi sebou nebo s kovovými základními materiály. K tomu byla vypracována pravidla pro konstrukční a technická řešení s ohledem na rozdílné roztažnosti různých materálů a na spolehlivost pájecí technologie. Byly popsány specifické oblasti použití keramických materiálů, resp. z nich vyrobených dílců. Pozornost je věnována i konvenčnímu pájení pokoveného povrchu keramiky i aktivnímu pájení.

Pájky na bázi niklu byly použity pro spojování karbid křemíku-molybden při teplotách nad 1200 oC. Dosažitelné pevnosti spojení až do 50 MPa jsou poměrně nízké. Spoje kysličník hliníku-karbid křemíku, resp. hliník-karbid křemíku-spojovací materiál byly pájeny ve vysokém vakuu pomocí aktivních pájek na bázi stříbro-měď, resp. pomocí pájek na bázi hliník-křemík s chromniklovou ocelí.

Zhotovováním vrstev proti opotřebení pomocí nanášecího pájení a jejich výzkumem se zabývají další práce. Dosavadní metody nanášecího pájení vrstev z tvrdých materiálů umožňují získat vrstvy o tloušťce od ca 50 mikrometrů do 0,2 mm suspenzním procesem, resp. od 0,7 do 3,5 mm pomocí Vlies-procesu. Pomocí nanášení tvrdých materiálů v pastovitém stavu s následným indukčním pájením byly úspěšně získány vrstvy o tloušťce mezi 0,2 a 0,7 mm. Jsou specifikovány optimalizované parametry pro kontinulní provoz.

Větší počet prací se zabývá přívodem tepla různými nosiči energie a vyšetřováním pájených spojů. Při infračerveném pájení spojů v kombinaci TiAl48Nb2Cr2 jako základní materiál a TiCu15Ni15 jako pájka byla dosažena poměrně vysoká pájecí teplota na úrovni 1100 až 1200 oC. Další práce popisuje použití vysokovýkonného diodového laseru k nanášení prášku a ke spojování hliníku s ocelí. V přehledu jsou formulovány předpoklady, provozní podmínky a oblasti použití pro indukční tvrdé pájení. Pro tvrdé pájení dílců z uhlíkové oceli a z nezevějící oceli byla vyvinuta nová ochranná atmosféra bez vlhkosti. Vzniká při přívodu směsi ze suchého dusíku, až 6,5% vodíku a až 0,8% CO2 do přechového pásma mezi horkou a studenou zónou.

Při měkkém pájení má dominující úlohu další minituarizace dílců, zatížitelnost při vyšších teplotách a použití nových materiálů. Ve velké diskuzi jsou nyní olovnaté měkké pájky. Zatímco v USA a především v Japonsku se z trhově-politických důvodů intenzivně pracuje na odstranění především v elektrotechnice používaných pájek na bázi cín-olovo, Evropa se k tomuto vývoji staví rezervovaně. Důvody proto jsou:
- Není známa bezolovnatá alternativní pájka, která splňuje současně celkové požadavky na bod tavení, náklady, zpracovatelnost a přípustnost.
- Ekologické přednosti přechodu na bezolovnaté měkké pájky nejsou prokázány. Jedovatost olova v pájce a při vlastním pájení je méně významná než při jeho výrobě a při recyklaci plošných deskových spojů, příp. starých přístrojů. Při dodržení pájecích předpisů a při odborném ošetření elektronických přístrojů nebyly zjištěny žádné škodlivé vlivy.

Zpět na Vývojové tendence



logo welding.cz