123



Stránky připravuje:

Ing. Jaromír Lukášek, CSc.
lukasek@welding.cz

Aktualizováno: 10/05/2007

98_1-8   Řezatelnost kovových materiálů

Průmysl zpracovávající plechy má pro jejich řezání a pro přípravu návarových ploch k dispozici výkonné varianty plamenového, plazmového a laserového řezání. Pro řezání laserem je ekonomicky a kvalitativně přijatelná tloušťka asi do 12 mm, speciální použití jde nad tyto hodnoty. Jeden zdroj popisuje úspěšné zkoušky řezání pomocí 12 kW laseru typu triganon-kysličník uhličitý až do tloušťky 20 mm.

V oboru plazmového řezání tenkých plechů ze stavebních ocelí je možno docílit při použití jemného plazmového paprsku s čistým kyslíkem řezné plochy, jejichž tolerance z hlediska pravoúhlosti, kolmosti a drsnosti vyhovují předpisům laserové normy. S ohledem na tento další technologický vývoj byly v posledních dvou letech přednostně diskutovány otázky výběru způsobu tepelného dělení z hlediska materiálového, kvalitativního a ekonomického. Otázky řezatelnosti materiálu a působení řezacích plynů na materiál na řezných hranách hrály v publikacích jen podřadnou roli.

Jedna práce popisuje praktická šetření působení kyslíku přiváděného koaxiálně k paprsku při laserovém řezání plechů o tloušťce 0,8 až 1,5 mm z nerezavějících a nelegovaných ocelí na difuzi kyslíku a na vznik metalurgických vad v oblasti řezné spáry. Šetření ukázala, že exotermní reakce kyslíku s kovem zvyšuje na jedné straně řezací rychlost a na druhé straně snižuje přínos energie laserového paprsku. Na řezných plochách byla zjištěna tvorba mikrovrstev obsahujících kyslík a místní obohacení chromem, hliníkem a křemíkem.

Další práce pojednává o širokých šetřeních vlivu řezných plynů na metalurgické změny na řezných plochách při laserovém, plamenovém a plazmovém řezání. Bylo poukázáno na to, že při tepelném dělení mají plyny kyslík, dusík, vodík, ale i vzduch přímý styk s taveninou a s řezným povrchem rozžhaveným na teplotu tavení a ovlivňují charakteristické metalurgické změny na řezných hranách. Kyslík jako řezný plyn způsobuje především změny složení. Při řezání plamenem jsou zvlášť zřetelné přírůstky uhlíku, niklu a molybdenu a úbytky manganu a křemíku. Řezné plyny obsahující dusík přinášejí nebezpečí, že na řezných plochách může dojít k vytváření charakteristických oblastí. Spektrometrickým a metalografickým šetřením bylo prokázáno, že při plazmovém řezání za sucha vzniká bezprostředně na řezné hraně skokový přírůstek obsahu dusíku a dále byl pozorován vznik vrstvičky charakteristické mikropórovitostí. Bylo vysloveno mínění, že uživatelé tepelných řezacích procesů toto působení řezných plynů znají a že je musí respektovat při výběru příslušného způsobu.

Zpět na Vývojové tendence



logo welding.cz