123



Stránky připravuje:

Ing. Jaromír Lukášek, CSc.
lukasek@welding.cz

Aktualizováno: 10/05/2007

98_1.6   Zkoušení svařitelnosti

Při nedestruktivních zkouškách svarových spojů je rozdíl mezi cenou, výkonem a kvalitou stále větší, ale to ještě dlouho nebude důvodem k tomu, aby rozsah zkoušek byl touto cenou určen. Zesilující konkurenční tlak na evropském trhu, který nutí výrobní a montážní firmy k zeštíhlení, nesmí odsunout nedestruktivní zkoušení svařovaných konstrukcí.

Mimořádné pozornosti se těší zkoušení odporových bodových svarů. Pro nedestruktivní zkoušení odporových bodových svarů na hliníkových materiálech byla použita mikrofokální radioskopie. Pomocí této techniky je možno zvětšit snímky prozáření čočky svaru a lépe rozeznat malé vady. Přípustnost bodových svarů na oceli a na hliníkových materiálech se dá posuzovat podle metalografických šetření, podle zkoušek prozářením a podle zkoušek ve střihu. Předností určování křivek růstu trhlin pomocí jejich iterativní simulace je evidence chování trhlin v čočce svaru a v jejím okolí.

Když se jedná o oprávněné hodnocení bezpečnosti stavebních částí a o přezkoušení spojů ocelolitinových uzlů potrubí pro kosmickou techniku, jsou při vyšetřování svařitelnosti zcela běžné také důkazy bezpečnosti proti lomu při statickém, cyklickém a dynamickém namáhání, zjišťováni iniciace trhlin a hodnocení kritických velikostí vad. Při lomovo-mechanickém proměřování turbinového vedení z duktilních litých trub zohledňují bezpečnostní úvahy vlastní vyvinuté postupy pro analysu předlomových netěsností.

Pro důkaz odolnosti proti křehkému lomu se stále užívají konvenční a lomovo-mechanická šetření. Výsledky svařování v ochranném plynu oceli QStE690TM pomocí přídavného materiálu X70IG ukazují, že ve svarovém kovu jsou dosažitelné stejné nebo lepší hodnoty houževnatosti jako v základním materiálu. Svařování bez předehřevu s jedné strany nezpůsobí přes vyšší tepelný příkon zvětšení tepelně ovlivněného pásma.

Rozhodujícím kritériem pro posouzení svarového spoje je mikrostrutura ve smyslu lomové bezpečnosti. Zde se přisuzuje stále větší význam mikrotrhlinám. Při svařování duplexních ocelí vznikají mikrotrhliny, jejichž kořen byl svařen přídavným materiálem na bázi niklu a další vrstvy materiálem superduplexním. Na tavné linii se vlivem přítomnosti molybdenu v přídavném materiálu navázal v malých ostrůvcích ferit tak silně na molybden, že nastala přeměna na sigmafázi, která vedla ke vzniku trhlin. Tím nezhoršila nejen křehkost a tvrdost, ale také odolnost proti bodové korozi. Bylo doporučeno nepřevařovat duplexními přídavnými materiály kořeny svařené přídavnými materiály na bázi niklu.
Vhodnost svařování v ochranné atmosféře materiálu GX3CrNiMoCuN26-6-3 (číslo materiálu 1.4515) běžným svařovacím drátem typu 25-10-4 byla prokazována zkouškami vrubové houževnatosti, stanovením odolnosti proti bodové korozi a zjištěním obsahu feritu a kyslíku. Zkoušky vrubové houževnatosti byly doplněny zkouškami na minitělískách ze svarového kovu kořenových, výplňových a krycích housenek. Přitom podíl křehkých lomů stoupal se zvyšováním tepelného příkonu, avšak závislost vrubové houževnatosti na vedení tepla nebyla prokázána. Podrobně byly diskutovány houževnatost, odolnost proti bodové korozi, obsahy dusíku, kysličníku uhličitého a kyslíku ve vazbách na tepelný příkon, interpass teplotu, složení ochranného plynu a způsob přenosu kovu.

Pro zkoušení odolnosti proti trhlinám za tepla a mikrotrhlinám austenitických zvlášť ušlechtilých ocelí, materiálů s legováním na bázi niklu, mědi a niklu, železa a niklu byly použity zkoušky MVT a PVR a byly popsány fraktografické zvláštnosti trhlin za tepla, trhlin při tuhnutí, trhlin při opětovném natavení a trhlin způsobených poklesem tvárnosti, duktility dip cracks (DDC). Jedna studie se zabývá vznikem trhlin za tepla a vysvětluje příčiny poklesu houževnatosti při vysokých teplotách a daných deformacích, které vedou k DDC. Další práce uvádí příklady vad při svařování materiálů na bázi niklu, jako jsou trhliny za tepla, spojové chyby, póry, vměstky, vylučování fází a tvorba kysličníků a strusky. Mikrotrhliny v souvislosti s DDC byly pozorovány i v plně austenitických materiálech na bázi Cu-Ni.

Převařování výrobně upravovaných povrchů, tj. svařování plechů, které byly bezprostředně po válcování opatřeny časově omezenou protikorozní ochranou (primer), vede k uplatňování zkoušek na vznik pórů podle směrnice DVS 0501. Ve Finsku se uskutečnily široké srovnávací zkoušky dvou novějších zinek-silikát-primerů a jednoho konvenčního primeru kysličník železa-epoxyd. Byly prokázány přednosti zinek-silikát-primeru pro automatické svařování v ochranných plynech v závislosti na variantě způsobu a pro dvojdrátové svařování pod tavidlem při použití celkem 13 různých přídavných materiálů. Kromě sklonu ke vzniku pórů a obsahu vlhkosti byly posuzovány i vlivy na svařovací vlastnosti a na vznik zplodin.

Zpět na Vývojové tendence



logo welding.cz