123



Stránky připravuje:

Ing. Jaromír Lukášek, CSc.
lukasek@welding.cz

Aktualizováno: 10/05/2007

02_2-7 Plazmové nanášení prášků

Byla zveřejněna zpráva o velikostech vlivů na odolnost proti opotřebení navařené vrstvy. Vyhodnocení experimentálních výzkumů ukazuje, jak může být účinné rozložení karbidů wolframu. Pomocí optimálního přizpůsobení tvrdého materiálu k legurám matrice je možno významně zvýšit odolnost proti opotřebení práškových plazmových návarů.

Pomocí matematického modelu založeného na metodě konečných prvků byly předem určeny svařovací deformace a vnitřní pnutí na rovných dílech vznikající intezivním příkonem tepla při navařování materiálů odolných proti opotřebení. Předmětem výzkumu jsou geometrie tavné lázně a svarem způsobené deformace a pnutí v závislosti na počtu vrstev, šířce švu a na poloze tlumičů a sledování možností jejich optimalizace. Při tom byla zjištěna dobrá shoda mezi výpočty a experimenty.

Byla zjišťována vhodnost plazmového navařování přeneseným obloukem na zhotovování vrstev z intermetalických nikl-titanových materiálů na uhlíkovou ocel jako na základní materiál. Jako přídavný materiál byl použit mechanicky smíchaný prášek složený z ca poloviny čistého niklového prášku (čistota vyšší než 99,6% hmotnosti) a čistého titanového prášku (čistota vyšší než 99,2% hmotnosti). Výzkum ukázal, že byla na povrchu základního materiálu získána vrstva nikl-titan-železo s tvrdostí ca HV 800. Vlastnosti proti opotřebení při tom odpovídají vrstvám ze slitiny Stellit 6. V oblasti nižších třecích rychlostí vykázala vrstva o 80% vyšší odolnost proti opotřebení než Stellit 6.

Další příspěvek informuje o použití mobilního plazmového práškového navařování pomocí ručních hořáků. Na základě nejnovějšího vývoje v oblasti techniky hořáků a především techniky zdrojů se investiční náročnost výrazně snížila. Byly ukázány vlastnosti vrstev navařených novými přídavnými materiály a byly srovnány s konvenčními tvrdými slitinami. Byly diskutovány vybrané příklady plazmového práškového navařování pomocí ručních hořáků v různých oblastech průmyslu.

Disperzí pomocí plazmového práškového navařování při použití střídavého proudu je možno vnést částečky tvrdého materiálu rovnoměrně do hořčíkového povrchu. Pomocí modifikace dýzy ochranného plynu bylo možno dalekosáhle vyloučit nekontrolované chování oblouku. Polarizace tvrdým materiálem zesílených hořčíkových vzorků vede v 3% roztoku chloridu sodíku k napadení bodovou korozí. Křivky hustota proudu-napětí v roztoku síranu sodíku vyvolají pozitivnější potenciály stoupání proudu pro zesílené vzorky. Při Millerově testu je ztráta karbidem křemíku zesílených vzorků velmi nízká a činí jen 1 až 1,5%. Ve srovnání s nezpevněnými hořčíkovými slitinami se ztráty na hmotnosti sníží o faktor 25. Výzkumy v opotřebovávací nádobě tyto výsledky potvrdily.

Uskutečnil se experimentální výzkum zlepšování odolnosti proti teplu a proti opotřebení kokil pro kontinuální odlévání ze slitin mědi pomocí nanášení ochranných vrstev ze žáruvzdorných chromniklových slitin plazmovým navařováním. Při tom se ukázalo, že tvrdost nanesené vrstvy je asi 5 - 8 krát větší a odolnost proti opotřebení asi 4 - 5 větší než hodnoty nepokryté měděné slitiny. Pevnost ve smyku spojení mezi mědí a povlakem je o 20% lepší než pevnost ve smyku mědi a o 35% menší než pevnost ve smyku povlaku. Jako příčina vysoké přídržné pevnosti se jeví vytvoření jemnozrnného přechodového pásma s dobrým uchycením do obou kovů.

Zpět na Vývojové tendence



logo welding.cz